| Generální projektant | New Visit s.r.o. |
| Klient | Město Náchod 2014, Národní památkový ústav 2015 - 2022 |
| Autoři | ing. et ing. Tomáš Jiránek, Ondřej Černík, DiS. |
| Spoluautoři | ing. Kateřina Ludvíková, DiS., Ing. Jan Chaloupský |
Před realizací hrozila zámeckému kopci vážná geostatická újma. Značné množství dešťových vod ze střech zámku a přívalů sou-středěných do několika míst, zejména pod jižní stěnou zámku, akutně ohrožovalo stabilitu kopce. Hrozil akutní sesuv značného množství zemin i s lesním porostem dospělých dřevin, mělce ko-řenících na smykové ploše skalního masivu do spodního úpatí kopce. Tedy fakticky na historické Masarykovo náměstí města Náchod a Karlovo náměstí. Ohrožena byla fronta domů v úpatí kopce.
V roce 2014 byla zahájena projektová příprava konceptuální ar-chitektonicko-krajinářskou studií, geostatickými výpočty a projed-náváním s veřejností. Kulturně historická hodnota národní kulturní památky předurčila způsob práce s kulturní krajinou zámeckého a městského prostoru. Cílem bylo vrátit kopec kulturním a přírodním hodnotám ve spojitém vztahu mezi lidmi a přírodou. Aristokratický objekt, tedy Náchodský zámek se měl stát regionální dominantou v česko-polském krajinářském vztahu. Záměr Města Náchod a Národního památkového ústavu bylo podpořit vztahy a souvislosti na Náchodsku
Aby mohla voda plynule a soustředěně odtékat do navržených míst a zároveň zajistit přístupnost podzámčí pro pěší, bylo třeba navrhnou „vrstevnicové“ trasování cest“. V místech s obnaženými skalními výchozy jsme navrhli několik přemostění pomocí ocelové stavebnice atypických pororoštů. Dlouhé mostovky jsou pro pro-jekt typické, voda pod nimi podtéká a plynule pokračuje do cílo-vých pozic kopce. V místech, kde to terén dovoluje, jsou cesty vloženy přímo na povrch svahu.
Na obrázku je možné vidět „jedinou“ původní cestu vzhůru k zámku. Kamenné schodiště je kompletně rekonstruováno a ob-noveno je také lipové stromořadí, které jej doprovází. V úpatí stojí svatý Jan Nepomucký- restaurovaná barokní plastika z Božanovského pískovce. Kopec je nově protkán sítí cest, které kopec zpřístupňují pro místní i návštěvníky Náchoda a zámku. Cesty jsou také vyhlídkami na město a do krajiny Náchodska, hřebenu Dobrošova a České Čermné který tvoří hraniční pásmo s Polskou republikou a pokračuje do začínajícího pohoří masivu Orlických hor.
Projekt je příkladem stavby krajinářské architektury v celém spek-tru navazujících profesí a řemesel. Jedná se o celostní přístup k architektuře. Jde o vztahovou architekturu. Termíny, jakými jsou veřejný prostor, krajina volná, městská či lesní, zelená či modro-zelená infrastruktura a mnoho dalších dovětků patří do rodiny pro-fese krajinářského architekta. Zde jsou spojeny vztahy mezi měs-tem, krajinou, lidmi a přírodou. To spojeno s kulturou a historií, chceme-li pamětí místa.
Na fotografii je „Belveder u svatební lípy“. Stará lípa je obtočena novou opěrnou zdí, koncipována jako místo cílové, jako místo se-tkávání a v neposlední řadě jako vyhlídka na Orlické hory, na Dobrošov a Českou Čermnou. A dále do Polska. Z místa je vidět historické Masarykovo náměstí v Náchodě a objekt městského di-vadla a hotelu Beránek (dříve U Beránka). Secesní budova od ar-chitekta Aloise Čenského ze 20. let 20. století.
Pozn. Arch. Čenský – také Vinohradské divadlo či Měšťanská be-seda v Praze)
Náchodský zámek se postupem staletí proměnil z původního go-tického hradu z poloviny 13. století na zámecké rezidenční sídlo s fortifikační funkcí a hospodářským zázemím. Původně lesnatá a pastevní krajina byla postupně proměňována v krajinu honební, hospodářskou a pastevní. Dnes ji nazýváme krajinou kulturní. Zámecký kopec obklopují lesy, těsné okolí zámku je reprezentač-ním „lesoparkem“ a se zahradami. Zámek se proměňoval přes renesanční podobu z 16. a 17. století až po pozdně renesanční, dochovanou dodnes a pochází ze 17. a 18. století. Patřil aristo-kratickým rodům Smiřickým ze Smiřic, italskému rodu Piccolomi-niů, Kuronským a v závěru německému knížecímu rodu Scham-burg-Lippe. Zdroj: https://zamek-nachod.cz/cs
